Navzdory nástrahám ošemetného podzimního počasí Škubánek Motorsport ve složení Aleš Holakovský – Martin Vinopal v neděli 12. listopadu 2006 úspěšně absolvoval svůj premiérový podnik. Tím bylo 5. kolo Brisk Erzetka Cupu na pomezí Lounska a Žatecka. Položili jsme členům této talentované posádky s velkým potenciálem několik zvídavých otázek a dostali mnoho zajímavých odpovědí.

Jaké máte dojmy z vaší závodní premiéry?

Aleš: Závod se mi líbil a dále navýšil můj potenciál.
Martin: Pro mě to byl také velmi přínosný počin.

Jak napoprvé probíhala vaše vzájemná spolupráce?

Aleš: Nadmíru hladce, opravdu jsem to nečekal. Rozpis se nám víceméně podařilo napsat na dva průjezdy, ve třetím už jsem spíše jen dolaďovali detaily a ve čtvrtém a pátém seznamovacím průjezdu už jsme vlastně rozpis jen kontrolovali. Zde musím velice ocenit pana spolujezdce, jelikož projevil mimořádný talent pro tuto činnost a během závodní jízdy předčítal rozpis přesně tak, jak se mi zdálo že to má nervová soustava potřebuje k úspěšnému vnímání trati. Sám bych si to lépe nepřečetl, opravdu to bylo super!
Martin: Já jsme měl ze začátku problémy s rychlostí zápisu, jak je vidět s přiloženého mého historicky prvního rozpisu. To způsobila dosavadní nezkušenost z jeho grafickou úpravou.
Aleš: I přesto si myslím, že je vidět, že náš rozpis má velký potenciál do budoucna, a že již nyní by se z něho mohla řada posádek mnoho přiučit!

Pojďme k samotnému průběhu závodu.

Aleš+Martin: Počasí nám zrovna příliš nepřálo, téměř že se proti nám až spiklo a zabránilo nám v plném využití našeho potenciálu. První jízda ještě probíhala na oslizlém mokrém asfaltu z rána, nicméně už za seznamovacích jízd bylo na trati vytaháno dost bordelu. Při druhé naší jízdě již byla trať víceméně oschlá, takže jsme velice dramaticky o čtyři desetiny sekundy zrychlili. Šlo však obecný jev, konzultovali jsme to i s ostatními posádkami a všechny měly pocit dramatického zrychlení, které však téměř nikdy více než jednu sekundu k dobru neznamenalo. Postupně jsme objevovali, že rozpis byl napsán velmi opatrně, z čehož se pozná, že máme potenciál i na spolehlivé absolvování delších a těžších soutěží.

Jak probíhaly další závodní jízdy?

Aleš+Martin: Těsně před naším startem do třetí jízdy začalo poměrně silně pršet, takže jsme si řekli, že tato jízda se nám bude pravděpodobně stejně bude podle pravidel škrtat jakožto nejhorší, takže můžeme jet spíše takticky opatrněji. Dokonce i zatáčku, která byla v rozpisu poznamenána jako „prodej“ jsme skutečně prodali. Bohužel, tatáž meteorologická situace nastala i před startem naší čtvrté jízdy, s tím rozdílem, že pršet začalo již asi o pět aut dříve, takže na mokru jela celá třída Civilů, takže nejenom poslední tři posádky. Zde se již nedalo nic dělat a bylo třeba jet s vidinou započítávaného času i v intenzivním dešti, takže se náš čas zlepšil o celou vteřinu a půl. To jen ukazuje náš potenciál pro jízdu v obtížných podmínkách. Ten dosvědčuje i naše další zlepšení v poslední páté jízdě, kde jsme dosáhli opět o další sekundu lepšího času, přestože se chcalo stále stejně, ne-li více. Už i divácké svahy ze z toho začaly vyprazdňovat a fotografové přestávali fotit. V této jízdě však už alespoň pršelo celému startovnímu poli, což nás příjemně motivovalo i rozradostňovalo současně. Jízda byla natolik veselá, že už spolujezdec ani nečetl a pilot už se řízení také nevěnoval. Takže jsme v levém vracáku, s romantickým výhledem do okolí, málem trefili pařez na vnitřní straně, a následnou pravou pět taktéž najeli způsobem nevídaným. Únava z celého závodního dne již zkrátka zapracovala. Jak již bylo zmíněno, přesto jsme v této jízdě měli lepší čas než ve dvou předchozích. To je poukazuje na naše skryté rezervy a talent, jež nás i bez velkého soustředění vede k cíli.

Martin: Já však přesto doufám, že se již podobná jízda opakovat nebude.

Jak vidíme, váš obdivuhodný výkon probíhal opravdu v nezávidění hodných podmínkách. Téměř se tedy nechce věřit, že by se vás hodnotný výkon obešel bez nějakých dalších krizových situací…?

Aleš: Ale to víte. Já osobně vím o dalších jedné a půl krizové situaci. První se odehrála ve třetí jízdě když nám těsně před startem začalo pršet. Do prvního přírodního retardéru kolem stromu jsem byl trochu delší na brzdách, ale pomocí přerušovaného brždění a neplánovaného zatažení ruční brzdy se tato situace obešla pravděpodobně bez jakékoliv časové ztráty. Naopak při posledním průjezdu se nám zde za použití ruční brzdy povedl kladně hodnocený divácký průjezd.
Z další krizové situace ve čtvrté jízdě jsme zaznamenal jen to, že při brždění ze stokilometrové rychlosti před cílovým retardérem jsem zaspal…zbytek už jsem nevnímal…

Martin:…zato já jsem si všiml, že jsme mezi mohutné balíky slámy zatočili na poslední chvíli. O preciznosti tohoto průjezdu svědčí fakt, že jsme pravým zrcátkem pocuchali stébélka na prostředním balíku. V cíli si z nás paní časoměřička po shlédnutí tohoto manévru nepěkně utahovala, nicméně časem zapsaným následně do jízdního výkazu si nás opět získala.

Aleš: Ještě jsem si vzpomněl, že první krizovou situací bylo to, když jsem ve stopce za cílem první jízdy zapomněl zastavit. Naštěstí spolujezdec rázně zakročil, takže jsme ještě stačili docouvat nazpět.

Martin: Akorát jsme tam ten výkaz opět málem zapomněli...

Myslíte, že by jste mohli prozradit konečný výsledek?

Aleš: Snad se můžeme prozradit. V absolutním pořadí jsme skončili na 31. místě z 37. startujících. V třídě civilů potom na solidním 6. místě z osmi startujících. Ovšem pozor! Skončili jsme pouze čtyři sekundy za konkurenčním civilním Peugeotem 106 1.0 – s tím jsme zajížděli shodné časy, ovšem ujel nám o 6,5 sekundy v oné třetí jízdě, kdy nám začalo před startem pršet. Navíc v průběhu čtvrté jízdy prorazil Peugeot 206, jež skončil v Civilech na čtvrtém místě olejovou vanu, a kdyby mu olej vytekl rychleji, mohli jsme potencionálně skončit v Civilech na čtvrtém místě hned za EVO VIII a dvěma WRC STi, což by jistě jen vypovídalo o našem potenciálu. Martin však tyto mé hypotetické konstrukce založené na několikanásobném podmiňovacím způsobu poměrně důrazně odmítá.

Co byste řekli o průběhu závodu jako takovém?

Aleš+Martin: Celý závod měl rychlý a plynulý průběh, dokonce ani vyprošťování dvou vozů s příkopů jej nijak nezdrželo a na vozy po pangejtech jsme byly vždy na startu příslušné jízdy upozorněni. Co jsme ocenili nejvíce bylo zapsání dosaženého času na RZ do jízdního výkazu ihned po dojetí do cíle, což nebývá na těchto amatérských podnicích zpravidla zvykem. Byl i dostatek času na napsání rozpisu.
Samotná trať byla také velmi zajímavá, měla takový horský charakter a byla hojně lemována starými betonovými patníky i svodidly. Zajímavá byla rovinka před cílem, která vedla po silnici uprostřed chmelnice.

Jaké jsou Vaše plány do budoucna?

Aleš: Pokud mohu mluvit za sebe, tak rád bych se v průběhu ledna až března svezl na sněhu na nějakých závodech Car Winter Cupu, šlo by však spíše než o starty plné ambicí a potenciálu o nezávazné sklouznutí bez odpovídajícího obutí, takže bych tyto starty snad již ani mediálně neprezentoval. Navíc teď vešlo ve známost, že na chystané lednové zimní Krkonošské rally bude vypsána i jízda pravidelnosti pro civilní vozidla, takže přemýšlím i o tomto svezení, ovšem záleží na sněhových podmínkách a především posilvestrovské finanční situaci, která určitě nebude příznivá. Takže se na to s největší pravděpodobností vykašlu. Navíc po té následuje Rallye Šumava, jež si vyžaduje řádnou diváckou účast.
Ohledně příští sezóny lze říci to, že se určitě tradičně zúčastním „slalomu“ do Korábu ve Kdyni. Jinak ale asi soupeře částečně zbavím tlaku, jež na ně byl v průběhu letošní sezony ze strany Aholako Socialteamu či Škubánek Motorsportu vyvíjen – chtěl bych si, kromě občasných XC a orientačních bikových závodů, na stará kolena konečně vyzkoušet nějaké sjezdové závody na horském kole. Takže volnočasové a finanční kapacity asi budu směřovat spíše tímto směrem.

Martin: Chtěl bych se i nadále věnovat rallyovému sportu. A to jak závodění na dalších slalomech, tak i navigaci.

Nějaký vzkaz na závěr?

Aleš: Rád bych poděkoval především Martinovi za výbornou spolupráci. Dále slečně Ireně, která nám zcela nezjištně a z vlastní vůle sestříhala a zaslala video našich průjezdů, Tomáši a Zdeňkovi Holubářovým, kteří nám stejně tak zdarma pořídili velké množství fotografií. Dále pak děkuji Machoň Rallye teamu za zapůjčení přilby, kterou dokonce ani nechce zpátky. Při této příležitosti přeji Machoň Rallye teamu, a zejména pak jeho posádce Macháček-Kareš, aby se co nejdříve vylízala ze šrámů na technice i na financích, které utrpěla při havárii na říjnové mistrovské Labské Rallye.

Martin: Já bych chtěl vzkázat všem, co shání spolujezdce, že já postrádám jezdce. Příští sezonu jsem zatím docela nevytížen.

Děkujeme vám za rozhovor, a že jste si na nás udělali čas!

ŠM: Rádo se stalo, prase kozu potrkalo.

Foto: Z+T Holubářovi - http://www.fotkyzrally.com

Související odkazy k posádce:
Více informací o posádce
AlesGute před Bikerally Zlín + onboard 2007
Erzetka Beroun pohledem předjezdců č. X
Aholako Socialteam Motorsport vzpomíná na jarní Koráb a oznamuje svůj historicky
Škubánek Motorsport úspěšně absolvoval svůj první podnik
Škubánek Motorsport se představuje!
Aholako Socialteam Motorsport úspěšně absolvoval první letošní podnik!
Aholako Socialteam Motorsport zahajuje svoji letošní sezonu!
Silvestr, aneb jak to loni taky bylo...


Související odkazy:

Video sestřihy nejen havárií
Nástrahy rally
Ostatní podniky