Č. Krumlov z pohledu spolujezdce posádky st. č. 87
Datum: Čtvrtek, 22 Květen 2003 @ 19:03:47
Téma: MČR - rally

Rally2.comO tom jak se vedlo posádce startovní číslo 87 na třetím podniku MMČR, který se jel o uplynulém víkendu v okolí Českého Krumlova se dovíte po přečtení mé reportáže. Pro mě osobně start na jedné z našich nejhezčích soutěží znamenal premiéru ve dvoudenních rally. Tato premiéra se mi bohužel příliš nevydařila, když jsme pro poruchu skončili už po 3. RZ. Všechno špatné je k něčemu dobré – aspoň se nemusím moc rozepisovat.



Poté co jsem si s Láďou Henzlem a Jardou Pospíšilem (oběma tímto ještě jednou děkuji) splnil povinné účasti ve sprintech pro zisk mezinárodní licence, mohl jsem po téměř roční přestávce obnovit úspěšnou spolupráci s Danem Zpěvákem. To, že má českokrumlovská soutěž nádherné tratě, jsem věděl už z pozice diváka. Po tréninku jsem však stavitelům tratě musel ještě jednou složit poklonu. Nádherné, až na pár výjimek, technické úzké komunikace, které považuji za nejhezčí v celém šampionátu, v nás vyvolaly velkou chuť po závodě. Úseky, kterým vévodily zejména RZ Tisovka, Malonty a Kohout, jsme zvládli odtrénovat s vozem Fiat Croma zvaným Dakota. Naše tréninkové vozidlo budilo zaslouženou pozornost (a možná i závist) i u pilotů vozů WRC. Úspěšný trénink jsme považovali za první úspěch, který nás hodně před startem soutěže povzbudil.

Stalo se už pomalu tradicí, že českokrumlovskou rally otevírá RZ Tisovka – zrádná zkouška, která se kompletně jede ve vojenském prostoru. Máme z ní docela respekt, ale rozhodně ji nechceme prodat. Startujeme. Po širokém asfaltu odbočujeme do úzkého. Vyjíždíme kopec na šotolinovou část. Tady se musí zvolit přijatelné tempo. Stromy, které zhusta lemují šotolinovou komunikaci by chybu neodpustily. Je to zajímavý pocit, vybírat smyky v tomto úseku. Konečně klesáme a já si při výjezdu z lesa všímám skupinky našich fanoušků z RSP. Stojí na klasickém nepříjemném klouzavém úseku. Docela se nám těžký úsek daří projet, když Dan musí řešit mírný smyk. V následující pravé Dan tahá ručku a do kopce vyjíždíme hodně naširoko, pravým kolem skoro v trávě. Občas máme potíže s řazením. Škrká nám trojka a několikrát se nám "daří" zařadit pětku místo trojky, což nás stojí spoustu cenných sekund. Vyjíždíme kopec a už sjíždíme v klouzavých nepříjemných zatáčkách na širokém asfaltu proti lesu. Úsek před vracákem je opravdu hodně rychlý až nepříjemný. Do vracáku prudce brzdíme, ručka. Jdeme trochu přes hranu, ale úspěšně ho máme za sebou. Docela vydechuju, protože tato kosa je opravdu hodně nepříjemná. A zase nás čeká výjezd, tentokráte krásným lesním úsekem se spoustou klouzacích zatáček a pak stejně obtížný sjezd. Známou levou serpentinu raději krokem prodáváme, protože auto je zde ve větší rychlosti téměř neovladatelné. Stopy ven tu byly už v tréninku. V kalupu pokračujeme sjezdem přes několik obtížných a zrádných zatáček až do cíle RZ. Časy ostatních soupeřů nekontrolujeme, pouze se díváme kolik nám dal Mira Tarabus. Jsme docela spokojeni. V rozpisu nebyl problém a Dan se taky začal cítit rozehřátější.

Druhá RZ začíná dlouhým horizontem po kterém následuje levá zatáčka proti lampě. Jedeme svižně a velmi mě překvapuje jak brzo přichází horizont, na kterém loni dělal Pech psí kusy. Ani si to nestíhám uvědomit a jsme za ním. Tato RZ je zrádná množstvím horizontů a rychlostí jakou se na ně najíždí. Navíc jsou zde zatáčky do kterých není díky rozkvetlým stromům vidět, a tak spolujezdec musí dávat opravdu pozor. Blížíme se k cíli, který je oproti původním předpokladům umístěn už v Přídolí. Do obce nás přivádí pravá pět, která dost utahuje. Dokonce víc než čekáme a tak se hodně škaredě dívám na zeď , která se hodně přibližuje. Auto nechce zatočit a my ztrácíme ideální stopu a rozjezdem cenné sekundy. Do cíle je ještě pár zatáček, které bez zaváhání projíždíme.


S odhodláním nastupujeme na start třetí RZ. Startuje se v obci Soběnov. Nejprve objíždíme místní náves, ale to pravé závodění nastává hned po výjezdu z obce. Na širší komunikaci překonáváme vrchol kopce a sjezdem se dostáváme k prudkému levému vracáku. Pravá tři váže levou devět a jsme tam. Ručka – Honda se nádherně urvala a valíme dál. Následující pasáž je z mého pohledu šíleně rychlá, takovou palbu jsem ještě nejel. Neblni, houknu mezi čtením Danovi do interkomu, když na vytočenou čtverku rychle míjíme telefonní sloupy. Zatáčky před přejezdem cesty do Besednice máme označeny slovem prodat. Nedobrždění pravé šest by mělo katastrofální následky. Pomalu se chystáme na skok před Malčí. Zdá se mi, že nás zpomalují diváci, ale to už vidím za skokem Felicii jedoucí na čtyřblinkr. Pomale jedoucí auto nás bohužel nepouští a tak Dan hodně zpomaluje a troubí. Teprve po nějaké době Škodovku objíždíme po trávě a chystáme se na horizont za Malčí. V následujícím lese začíná být vytahaný bordel a tak je třeba dávat pozor. V retardéru ve Chlumu se nedá nic vymyslet. V lese zase bacha na bordel a pak do kopce po širší cestě k zemědělskému družstvu. Od družstva svižně sjíždíme uskákanýma protahovákama k hlavní cestě. V rozpisu máme napsáno "brzdi dřív" – tak mi to radil Zdeňa Vladyka před soutěží. Bohužel Dan brzdí hodně pozdě a já už vím, že jsme dlouzí. Dan tahá ručku, takže nekončíme pod cestou, ale bohužel se trochu přetáčíme a musíme couvat. To by nebyla taková tragedie. Větší problém nastává po rozjezdu. Ze předu se ozývají divné zvuky, jako by něco dřelo. Opatrně dojíždíme do cíle. Ve stopce Dan vyskakuje, jestli náhodou nemáme něco na kole, ale nám už je jasně, že je problém v převodovce. Stálý převod – konec, nedává mi Dan naději. Volně pokračujeme směrem do servisu. Cestou telefonicky konzultujeme zvuky s mechanikama a ti to taky vidí na stálý převod. Doplížíme se do Českých Budějovic a vjíždíme do servisu. Mechanici se rychle vrhají na naše auto. Zvedají ho a za velkého zájmu okolních servisů hledají závadu. Vše probíhá ve velkém tempu. Dan kouří a já jím buchtu. Oba čekáme co bude. Nakonec se Dan s majitelem vozu domlouvá, že dál nemá cenu pokračovat. Mohlo by to ještě pár RZ vydržet, ale poškození by mohlo být ještě větší. V časovce za servisem odevzdávám kartu a soutěž pro nás končí. Jsme hodně smutní, ale taková je rally. Škoda, soutěž jsme měli rozjetou dobře. Na třetí RZ jsme se začali dostávat do tempa a určitě jsme měli zájem na dalších RZ trochu potrápit i špičku třídy.

Druhý den jsme šli soutěž sledovat jako diváci. Chtěli jsme hlavně zafandit našemu Mirovi, ale hned ráno nás zastihl telefonát a tom, že kluci museli pět minut nasazovat poloosu. Klukům z Příluku se prostě na Českokrumlovsku nedaří. Snad se nám podaří trochu si spravit náladu na nějaké další soutěži MMČR. Doufáme , že v tomto složení snad ještě jeden závod letos absolvujeme.

Text: Pavel Zvonek
Foto: RSP



Tento článek je z Rally2.com - Rallysport Příluky: infomace, fotografie a videa z rally
Rally2.com - Rallysport Příluky

URL adresa článku: http://www.rally2.com/article.php?sid=874