Češi neumějí létat, aneb Rally Č. Krumlov očima Z. Vladyky
Datum: Středa, 29 Květen 2002 @ 11:20:13
Téma: MČR - rally

Podle mě, nadpis přesně vystihuje události, které se o víkendu v okolí Novohradských hor a Lipna odehrály. Skoro všechny incidenty, havárie a dramatické události se udály na klasických Českokrumlovských horizontech. Letos se startovní pole nesmírně vyrovnalo a konkurence je nezvykle tvrdá. Každý zkouší najít ještě rychlejší průjezd. Místa která se v minulosti tzv. "prodávala," se letos jedou na doraz. Prostě, Krumlov byl další závod ve kterém se až moc bouralo.



Je krásný jarní, až letní den. Pod Krumlovským hradem je seřazeno 96 posádek , které si přijely poměřit své schopnosti na perfektní, technické a těžké trati. Ve startovní listině byli přihlášeni i dva ztracení synové. Tedy Dolák a Kouřil, a oba opravdu startovali. Dolák s Octávkou evo II, a Kouřil s krasavcem Ibizou kit car. Přátelská atmosféra provoněná benzínem a pivem, které se točilo v místní hospodě Jeleňka, vměšovala do všech přítomných dobrou náladu. Tuto hospodu si oblíbil člen našeho rallysportu Jeleň, proto že si tu prý připadal jako doma.

První erzeta Tisovka je nepřístupná pro diváky, ale lidí zde bylo jako na normální přístupné vložce. My jsme se dostali asi do jedné třetiny tratě a dojeli jsme přímo k pásce. Nacházel se tu perfektní úsek na šotolině. Sice se zde prášilo jako na Acropolis, ale bylo to tu zajímavé. Ze všech wrců jel nejrychleji samozřejmě Venca Pech. Na nájezdu to držel očividně ze všech nejdéle. Trochu za očekáváním byl průjezd Hrdinky, který měl už asi problémy s autem. Opatrně jede Štolfa (vzpomínky na loňskou bouračku v této vložce) a Volf s Octávkou mu dával už 5s. Pěkně jel Pepa Sedláček a je radost na něj pohledět. Klasicky má na dobržďování krizi Vlček s modrým Myšákem. Z en-dvojek má nejrychlejší čas náš Mira Tarabus a jede hodně agresivně až mu na šotolině utekl zadek jeho červené Hondy. Ostatní soupeři ve třídě jedou v sekundách a shodli jsme se, že to bude ještě hodně zajímavé. Dravě do zatáčky nalétl Šimeček a Soumar, za to Kulhánek měl vyložený respekt z tohoto šotolinového úseku. Skoro stejný čas s Tarabusem jede Cais který po problémech Lancera musel vzít zavděk Civicem po Hondovi a Štepánovi. Po zkoušce ovšem končí na rozpadlou spojku. Končí i Hrdinka, který prý musel řešit požár v motorovém prostoru. Po Štemberovi odjíždíme na Mojné do úseku před cílem. Objíždí se tu po úzké cestičce místní rybníček. Kvůli dopravní nehodě v Krumlově bylo město zacpané, takže jsme nestihli špičku. Od známých jsme se dozvěděli, že Tomáš Vojtěch jel na blinkry bez turba, a že Karlos Trojan poslal svojí Corollu na střechu po jednom veleskoku na v pořadí druhé Přídolské erzetě. Na tomto místě měl mega krizi i Pech a rozbil to tady doposud na hraně jedoucí Volf. Prostě horizont full úřadoval. Na Mojném jsme viděli problém v podání Tučka. Levou tři za keře podržel. Auto se vyneslo a mohutný smyk vybíral Marčelo hodně dlouho, ale ještě ji zvládl. Záměrně říkám, ještě ji zvládl. Protože na druhém průjezdu Přídolské erzety rozbil své sněhobílé Mitsubishi na stejném horizontu jako Trojan. Po přestávce způsobené problémy střelce Vlčka, který na tom samém a osudném horizontu na Přídolí skočil a po dopadu se mu blokly záda, (jezdec musel takto kuriózně odstoupil ze soutěže v sanitním voze) jsme přešli kousek dál, na místo kde se přímo po hrázy objížděl rybník prudkou levou kopací zatáčkou . Ten kdo to podržel, tomu auto pěkně odskočilo. Pěkně jel Holý, Okrajek, Tlusťák. Když se blížil náš Mireček, bylo poznat, že to v nájezdu drží trochu déle. Pak se před ním objevila náhle prudká levá zatáčka, Mira šlápl na brzdu, auto se štorcovalo a už jsme ho viděli v potoku ústícím do rybníčka. Mira trochu zapletýnkoval, ale krizovku bravurně zvládl. Naproti tomu, Mirův největší soupeř Jelínek jel na pohled klidnější stopu, ale časově byli stejně. Po jediném fáčku ve startovní listině, které pilotoval Patrik Hlach se vydáváme na poslední noční erzetu s názvem Soběnov.
Tu jsme se rozhodli sledovat na těžkém horizontu před obcí Malče. Padla úplná tma a tak se zdálky s blížícím se zvukem Focusu linul světelný komín rampy po nebi. Pech skočil pěkně a směle uhání ke svému prvnímu vítězství ve velké soutěži v Českém mistráku. Triner jede opatrně, příčinou je prasklá poloosa. Štěpán Vojtěch se na horizontu objevil ve velké rychlosti. Dopad ale plánoval asi někam jinam než do protějšího břehu (horizont je v pravé zatáčce). Toyota zařvala a letěla přímo proti vzrostlé lípě. "Tu když mine tak vletí na louku plnou lidí, včetně nás " promítlo se mi v hlavě. Sice jsme stáli od skoku asi 50m na břehu, ale i tak jsme byli na pozoru. Beru nohy na ramena a se mnou i celý RSP. V obrovském úprku se otočím jestli mi Toyota nelíže paty tenisek. Štěpán tuto velkou krizovku zvládl. Strom minul jen o centimetry, když se odrazil od jeho kořenů, a pokračoval dál. Mezi diváky se rozlehl, hlahol, jak každý popisoval svůj boj o život. Mě nějak ztvrdli nohy a tep srdce jsem cítil až v krku. Ti kterým už byla zima, se začali ihned potit. Nic, závodí se dál. Pěkně vysoko vyskočil, Komárek i Liška. Po třídě nejsilnějších čtyřkolek skupiny N, začali jezdit méně výkonnější auta, kterým se to do kopečka rozjede přece jen méně, ale za to horizont více podrží. Z dálky je slyšet bzučivý zvuk Integry. Jezdec na horizontu jen minimálně ubírá a už skáče ještě větším skokem, než Vojtěch. Honda dopadá na svah, lidé začínají úprkem utíkat , Honda se zaryje předkem do hlíny a jde po čumáku přes střechu. Já už zase vší silou utíkám, protože ve tmě je orientace v terénu obtížnější a divák přesně nevidí kam auto pojede. Slyším obrovské rány, řinčení skla a když se otočím Integra po třetím saltu padá na kola a končí otočená v protisměru. Světla z její rozbité rampy svítí vstříc k onomu horizontu. "Pořadatel, rychle mávej a zastav dalšího," řvu a běžím k rozbité závodce. Diváci rychle odklízejí kousky karosérie z cesty a tlačí zbořeninu po zpátky k nejbližšímu vjezdu do pole mezi ploty. Stihlo se to do minuty takže, se mohlo v klidu pokračovat dál. " Kdo to byl," ptám se v šoku "Čoveče staří harcovníci, Roubíček s Hovorkou. " "Takovou ránu bych od nich nečekal," spodivem jsem konstatoval. Posádka je však v pohodě a obhlíží vrak. Slyším Roubíčka jak volá mechanikům "Tak je po ní. " My se vracíme na své místečko a jsme připraveni sledovat boje ve třídě N2. Barvík jede z en-dvojkařů jako první a jede rychle, ale moc neskočil. Mira skáče víc, a skok si pěkně najel. Jelínek se na skoku rozvášnil a musí řešit krizovku, ale dopadlo to dobře. Kneifel skáče ze všech en-dvojek nejvíc. Ve srovnání s Roubíčkem však dopadá na prostředek úzké cestičky, ale bylo to hodně neklidné. " Já si jenom pamatuji, jak jsme zasvítili na balkón protějšího domu a pak jsem viděl jak Milan s tím na dopadu bojuje." Svěřil se spolujezdec "Bláža". Na konci startovního pole řeší ještě nevhodný dopad Vokál s Felicií a první den na Českokrumlovsku končí.

Ráno začínáme na první ranní, tedy na Náhořanech. Počasí bude taky krásné a tak jsme si mysleli, že to bude super závodní den. Jak jsme se mýlili, nikdo v tuto chvíli nevěděl. Po levém odbočení v Malšíně, vyrážíme sledovat technický úzký sjezd do Kyselova. Pech jede první a zvyšuje neustále svůj náskok. Zajímavé, že druhý je na erzetu puštěn Štolfa který je až za prvními třemi. Asi rozhodla priorita než dosažený čas z prvního dne. Když si pravou zatáčku, kterou sledujeme, posádky střihnou vnitřkem, pěkně je to nakopne. Trochu problémy měl Kouřil, který vybíral tzv. "fiktivní smyk" a málem skočil ze svahu. Jinak vcelku poklidný průběh erzety. Po Kundrátovi vyrážíme na druhé Malonty. Cestou na obávanou erzetu, se dozvídáme, že už nejede náš Mira Tarabus, který odpadl na poruchu poloosy. Škoda, z prvního místa se odpadá těžce. Už dlouho jsem zaobíral myšlenkou dostat se doprostřed Malont, někam k Janové Vsi. Teď je dostatek času, tak se o to pokusím. Z obce Leopoldov jsme uhnuli na lesní cestu a vydali se vstříc hlubokému lesu. Zde se křížilo několik cestiček, kupodivu krásně sjízdných. Když jsme jeli patnáct minut lesem a na mobilních přístrojích se objevil nápis T-MOBILE, začali jsme pochybovat jestli jsme ještě v Čechách. "Ten les je nějak uklizený, to vypadá na Rakousko," vysoukal ze sebe zděšeným hlasem brácha. Po chvilce jsme se otočili a zkusili jinou odbočku. Náhle nás zastavili dva lesní dělníci. Brácha na ně zavolal. "Chlapy jsme ještě v Čechách?" a jeden odvětil "To víš že jste, erzeta je tady o 100m dál." A taky jo. Popojeli jsme za velký strom a uviděli pásku. Ještě nic nejelo a tak jsme se přesunuli do rychlých protahováků na louce. Anabáze s názvem – Jak se dostat doprostřed Malont byla skončena. Bylo krásné počasí, nikde žádného živáčka. Nikdo nezavazel ve výhledu a ty jsi si mohl vybrat z nepřeberného množství zatáček, které poskytuje tato legendární erzeta. Z ničeho nic mi zvoní telefon. "Zdendo Komárek to tady praštil do lidí, hrůza, jdeme pryč, oni tam stáli hned za dopadem, jdeme pryč, hrůza." Ozval se ze sluchátka roztřesený hlas Pavla Zvonka. Moc jsem tomu nerozuměl, protože zde nebyl moc dobrý signál, tudíž hodně v telefonu praskalo. To už se, ale objevil Pech a za ním celé startovní pole. Nejrychleji zde jel Triner. Pěkné průjezdy předvedl Tošovský, Kopecký a Jandík. Když se měl objevit Holý s kitovou felkou, motory náhle utichly. Asi za deset minut se Jára objevil, ale se sluchátky místo helmy. Balím kameru a přemýšlím co se stalo. Spojitost s telefonem od Pavla Zvonka mi nedochází. Když jede volný průjezd Milan Kneifel, stavíme ho a ptáme se co se stalo. "Na Zátoňské erzetě to Komárek poslal do lidí a tak je kvůli tomu tato erzeta od poloviny startovního pole zrušená," řekl Milan naštvaným hlasem a při podívání se, na jeho zcela nové gumy, rozumím jeho rozhořčení. A konečně také rozumím i tomu záhadnému telefonátu od Pavla Zvonka. Balíme a se smíšenými pocity se přesouváme na Římovskou erzetu. Tady sledujeme těžké esíčko na prachu asi kilometr od obce Kladiny. Jezdci, zde jedou docela opatrně. Výjimky tvoří průjezdy Sedláčka, Okrajka, Ulbrychta a Holého. Zaznamenali jsme posledního prominentního odpadlíka Michala Garguláka, který ve výjezdu z Římova ulamuje o obrubník kolo. Na poslední ostrý (poslední erzeta se jede jako volný průjezd) úsek celé rally se přesouváme pěšky do rychlých zatáček ihned za obcí Kladiny. "Pech jede nějak divně" vyhrkl někdo z přítomných. A taky jo. Žlutý Ford se belhá od krajnice ke krajnici, příčinou je závada na spojovací tyče řízení. Venca nakonec dovleče nemocné auto, až do cíle a zaslouženě vítězí. Velký boj se ještě svádí o druhé místo ve skupině N. Arazim a Trajbold jedou na hraně a jejich průjezdy jsou pastvou pro oči. Palici jede Liška, Sedláček a Chvojka, prostě ti kteří dohánějí resty z předchozích zkoušek. Když se objevila Honda Milana Kneifela, proletěl těsně nad našimi hlavami velký včelí roj, takže jsme trápení bílé Hondy sledovali v leže. Proč říkám trápení ? Protože u jejich auta byl problém s motorem a Milan musel přenechat druhé místo Barvíkovi. Poslední ostrý průjezd na tomto úseku předvedl Štembera a Pavel Zvonek prohodil. " Štembera se vrátil. " A jestli se opravdu dostal tento Příbramák do své Šumavské formy ukáže až následující rally Bohemia. Po Piterkovi a jeho exotické Pumě, rally Seat Český Krumlov končí. Byla to super soutěž, dramatická až do úplného konce. Škoda toho neštěstí u Jistebníku, které hodně narušilo náladu soutěžících i diváků. Zrádné Krumlovské horizonty, prostě letos hodně promluvily do vývoje této krásné soutěže.



Tento článek je z Rally2.com - Rallysport Příluky: infomace, fotografie a videa z rally
Rally2.com - Rallysport Příluky

URL adresa článku: http://www.rally2.com/article.php?sid=645