Vítězná premiéra na Valašské rallye - rozhovor
Datum: Středa, 11 Duben 2007 @ 21:49:02
Téma: Rozhovory

Rally2.comLetos poprvé se na soutěžních tratích objevil Daniel Vladyka se svým vozem Škoda Felicia ve třídě N1. Na pomoc si tentokráte přizval zkušeného navigátora Igora Norka, známého z působení vedle Jaromíra Tarabuse. Přestože se ve třídě nesešla velká konkurence, kluci si svou premiéru pěkně vychutnali. Více nejen o samotném průběhu závodu se dozvíte v rozhovoru s oběma členy posádky Rallysportu Příluky.



Letos poprvé se na soutěžních tratích objevil Daniel Vladyka se svým vozem Škoda Felicia ve třídě N1. Na pomoc si tentokráte přizval zkušeného navigátora Igora Norka, známého z působení vedle Jaromíra Tarabuse. Přestože se ve třídě nesešla velká konkurence, kluci si svou premiéru pěkně vychutnali. Více nejen o samotném průběhu závodu se dozvíte v rozhovoru s oběma členy posádky Rallysportu Příluky.

Jak probíhaly přípravy na závod?
Dan:
Auto se chystalo v autodílně Igora, takže se vše zkontrolovalo a odstranily se případné nedostatky. S přípravou nám pomohl i Dan Zpěvák. V jeho firmě prošly repasí ráfky kol, čímž jsme odstranili problém ucházení tlaku vzduchu některých starších kol.

Jel jsi s novým spolujezdcem Igorem Norkem, jak vznikla tato spolupráce a jak se ti s ním jelo?
Dan:
Po té co nemohl z důvodů pracovního vytížení jet bratr, tak jsem oslovil Igora, jestli by si do toho zase nechtěl sednout a on mi po asi týdenním mlčení kývl. Známe se dobře, takže i v autě to fungovalo na jedničku. Je vidět, že má hodně zkušeností. Za ty roky co prožíval hrůzy po boku Miry Tarabuse, ho už jde jen těžko někde vylekat.



Co tě vedlo k tomu, vrátit se na horké sedadlo a proč právě s Danem Vladykou?
Igor:
Nemám pocit,že bych se někam vracel. Nikdy jsem vlastně nikam neodešel. Jenom prostě moje pracovní povinnosti mi nedovolily trávit tolik času na závodech a k tomu ještě bolavá záda si vynutila delší pauzu. Už vlastně od začátku mé přestávky se mi po rally stýskalo. Svezení s Mirou Tarabusem byl a je vždy velký zážitek. Mám z té doby hromadu zážitků na které rád vzpomínám a už jsem si chtěl některé z nich připomenout.
A proč s Danem? Nejsem spolujezdec v pravém slova smyslu. Pár nabídek někde s "někým" jet bylo, ale pro mne to není otázka peněz nebo svezení se v silném autě. Musím prostě vědět, že ten čas a to riziko co podstupuji pro sebe i toho jezdce mi za to stojí!!!
Doposud jsem závodil s Mirou Tarabusem, Pavlem Šivicem, Staňou Slováčkem a Danem Vladykou. Dan prostě patří mezi mé kamarády a známé u kterých mi stojí za to podstoupit určitá rizika, věnovat tomu čas, kterého mám poskrovnu, a těšit se na společné zážitky, které z tohoto sportu plynou. A nejenom to. Dan patří k lidem, se kterými se rád svezu, ale pokud by existovala vysoká škola rally tak bychom mu museli udělit titul profesor. Jeho znalost všeho co se kolem rally děje, styl jeho tréninku a následné ostré jízdy, to má člověk pocit naprostého klidu a vyrovnání jezdce. Netřeba ani přesně jmenovat jeho tipy a prognózy, kde nám kdo kolik naloží a kde se kdo přesně nabourá nebo bude mít krizi.

Jak by jsi popsal průběh závodu, byly nějaké krizovky?
Dan:
Pro nás začal závod tak, že ještě jsme nevyjeli a už jsme měli 10s penalizaci. Nebyla to chyba spolujezdce, ale moje. Když jsem si na přejezdu nasadil půjčenou přilbu Peltor s boulema, která je úžasně zvukotěsná, Igor byl ještě bez přilby a v tu ránu jsem neslyšel vůbec nic a v tom tichu jsem pochopil trošku jinak Igorovo máchání zvednutým palcem, které znamenalo - chybí jedna minuta do ČK.
Na první Bystřičce jsme dojeli 2.5 s za Ondrou Blaťákem s Peugeotem. Před druhou RZ nás čekalo další překvapení, když před startem mi technický komisař zkontroloval rukavice, které měly propadlou homologaci. Byl jsem z toho rozhozený a na necelých 5 Km jsme dostali od Ondry 10s. Do noční Bystřičky jsme vyrazili ze všech sil, ale asi 2 zatáčky před místem, kde boural Semerád, jsem najel do štěrku, který naší rampou nešel moc vidět a auto také nechtělo zatočit. Naštěstí to vyšlo. V cíli etapy jsme dostali dalších 10s penalizace za ty staré rukavice a naše ztráta narostla na tuším 55 s.
Na první ranní RZ jsme měli respekt ze šotolinového nájezdu na asfalt a naše obavy byly na místě, když jsme viděli po skoku v poli rozbitou Hondu Tomáše Marka. V dalším průběhu jsme se snažili jet svižně a bez chyb. Na druhé Lešné měli smůlu kluci žlutého Peugeotu, když jim odešla převodovka a zůstali stát na RZ. Ondra s Kubou jeli hodně dobře a jako věční smolaři by si vítězství určitě zasloužili. V tu chvíli jsme byli na trati ve třídě sami a to není moc velká zábava. V servisu ještě mechanici pečlivou kontrolou pneumatik odhalili pomalý defekt pneumatiky, který by nás na trati mohl pěkně překvapit. Ještě byly před námi tři vložky, které jsme v klidu dojeli a v cíli si to utrpěné první místo užili.



Jak prestižně jsi vlastně vnímal souboj s týmovým kolegou Ondrou Blaťákem?
Dan:
Abych pravdu řekl, věděl jsem že v sobotu na rychlých tratích, kde už Ondra startoval, šanci mít nebudeme. Věřil jsem si ale na Bystřičku a nejlépe ještě v noci. Jak se ale ukázalo, Ondra i když před startem mlžil, jak v noci neumí jet, byl světelně lépe připraven než my a zajel hodně dobře, že ani tady se nám ho nepovedlo pojezdit.

Jak se ti líbilo svezení ve Felicii N1
Igor:
Je to samozřejmě něco jiného než Honda. Je to podle mne ideální stroj na "levné" závodění. Oproti Hondě je to pomalejší, spolujezdec má více času. Felicie ale podstatně lépe brzdí a pokud by měla Valaška více technických tratí jako Podhoran nebo Pindula, určitě bychom mohli potrápit i některé jezdce skupiny N2. Prostě Felda je obratnější

Která RZ tě nejvíc uspokojovala
Igor:
Nejlepší byla noční Bystřička. Vždycky se mi nejvíce líbily noční RZ, má to pro mne větší kouzlo. Připadám si klidnější asi proto, že nevnímám toliko nebezpečí jako ve dne, když je kolem rozhled na místa kam až se auto může dostat. S Danem se to ještě umocnilo, protože jeho rampa nedává moc možností něco vidět. O to to bylo zajímavější.

Kde tě uvidíme příště a s kým? Neplánuješ se s Igorem ještě svést?
Dan:
Pokud se nic nepokazí, tak pojedu Kopnou a nejspíš zase s bráchou. S Igorem jsme se domluvili, že až se nám bude zase chtít, tak spolu pojedeme. Může to být ještě letos, nebo třeba příští rok.
Závěrem bych chtěl ještě poděkovat klukům Štěpánovi, Lukášovi, Dušanovi a holkám Janě a Janě za super práci v servisu.

Ptal se: Pavel Zvonek
Foto: bratři Kunčíkové



Tento článek je z Rally2.com - Rallysport Příluky: infomace, fotografie a videa z rally
Rally2.com - Rallysport Příluky

URL adresa článku: http://www.rally2.com/article.php?sid=1695