Velice úspěšně se na letošní Barumce prezentoval Daniel Vladyka navigovaný Igorem Norkem. Při své premiéře s vozem Honda Civic v MMČR dokázal využít schopností posádky a výborně připraveného vozu k druhému místu ve třídě N2 za nedostižným Pepou Sedláčkem. O tom, jak probíhal vlastní závod jsme si povídali s pilotem posádky.

Jak jste se na závod s novým vozem chystali?
Soutěž pro nás začala čtvrtečním Shakedownem, kde jsme měli možnost si auto vyzkoušet. Ten jsme projeli 5x a já se musel přeorientovat na odlišný styl ovládání vozu, než na který jsem byl po letech ve Felicii zvyklý.

Na jaké rozdíly jsi si s ohledem na tvoji Felicii musel zvykat?
Největší rozdíl je v řízení se špérou, které je oproti Feldě hodně „dlouhé“ skoro jako v autobuse, dlouhá je též převodovka a samozřejmě výkon motoru je také někde jinde. 15ti palcové pneu značky Pirelli drží jak přišité, oproti 13 ti palcovým Matadorkám. Brzdy jsou srovnatelné.

Jak se ti dařilo na městské superspeciálce?
Na městské RZ jsem hned v první zatáčce nerespektoval , že máme studené pneu a první krizovečka na brzdách byla na světě, naštěstí s dobrým koncem. Bylo to opravdu hodně vzrušující závodit před tolika lidmi. Lehce by se zde udělala chyba, proto jsme se po prvním kole uklidnili a projeli okruhy klidným tempem. V cíli z toho byl 6. čas ve třídě.

Naostro se začínalo až druhý den ráno. Jak bys popsal sobotní průběh závodu, prý jste se potýkali s různými patáliemi na trati?
Na prvních Slušovicích jsme si zapomněli vyměnit v interkomu baterii a tak jsme jeli asi první 2 km pomalu na oči, naštěstí se potom baterka probrala a do cíle už chvílemi bylo něco slyšet. Čas v cíli nebyl až zas tak špatný. Po volném průjezdu na nešťastné Pindule, jsme stáli na startu obávaných Halenkovic. Začali jsme opatrněji a posupně se do toho dostávali. Bohužel v lese nad Halenkovicemi jsme dojeli italskou posádku na Peugeotu 106 z naší třídy, kterou nebylo jednoduché předjet. Až zjistili, že jsme jim nalepení na nárazníku, zase nebylo vhodné místo na předjetí, takže jsme tam docela ztratili. V cíli chyběly časy soupeřů Dunovského s Markem, kterých jsme si na trati vůbec nevšimli. Oba dva vložku nedokončili a rázem jsme se ocitli na druhém místě za ultra střelcem Sedláčkem a před Patrikem Hlachem taktéž na Hondě. Další vložku jsme jeli docela pěkně, ale asi 8 km před cílem nám upadl zadní díl výfuku. Auto ztratilo rázem výkon a asi 3x nám ve vracáku v nízkých otáčkách zdechlo. Myslel jsem si, že to bude asi konec, ale Igor mě uklidnil, že je to normální, když Hondě chybí výfuk. V cíli jsme dostali minutový obklad od Sedláčka, kterému vložka vedla skoro po dvorku, ale pozitivní bylo že jsme ještě 3s dali Hlachovi. Po vložce odstoupili bratři Bartoníčkové. Druhé Slušovice byly zrušené kvůli hrůzostrašné Běhálkově havárii. Následovala Pindula, kde opět dojíždíme Itala na úzké lesní cestě, Pindulu jsem jel poprvé a musím říct, že je to opravdu strašně těžká vložka, zvláště díky nerovnému povrchu s mnoha kopanci po přejezdu hlavní cesty u hospody na Pindule. Následovaly poslední dvě RZ, jedoucí se na Sedláčkově „dvorku“. Halenkovice a Kudlovice. Na Halenkovicích jsme opět v lese dojeli Itala, a to už jsem byl naštvaný, protože jsme tam zase ztratili a ani jednou jsme si ten les nezkusili projet v tempu. Zajímavé je, že ve městě nám dal 20s ( Italové umí jezdit rychle na Diskotéky) a tak nás potom ani ve snu nenapadlo , že by jsme ho mohli dojíždět. Na poslední rundu byli jezdci startující kolem nás vybaveni světelnou rampou a věděli asi proč. Start do poslední vložky se o pár minut opozdil a na vložku padlo šero. Na Bunči byla tma jak v pytli. Na trati nebylo vidět vůbec nic, tak jsme celou RZ úplně vypustili a v cíli jsme dostali od Pepi Sedláčka, který jel sice o chvíli dřív, ale také bez rampy asi minutu a půl. To je opravdu démon. Po první etapě jsme byli druzí za nedostižným Sedláčkem a s náskokem 1min. před posádkou Hlach - Venuš



Jaká byla taktika do druhé etapy?
Taktika byla jasná - pokud možno udržet druhé místo a hlavně dojet.
Hned na Zádvěřicích praskla Hlachovi poloosa a tím pádem jsme neměli s kým závodit. Pouze před Trojákem jsme si řekli, že si tady ještě zkusíme zazávodit a pak už to jenom dojedeme. Vložka se dařila, perfektně fungoval rozpis a i přes přehřáté méně funkční brzdy v závěru erzety jsme od Pepi dostali 23s, tedy pod 1s na kilometr, což bylo dobré. Potom jsme už jenom v klidu dojeli pro cenné, ale díky smrtelné nehodě i smutné druhé místo.

Nicméně nějaké sekundy nejsou vůbec důležité ve chvílích, kdy na soutěži vyhasne život jednoho z nás a proto nad smrtí Luďka Kocmana za celou posádku a tým vyjadřujeme hlubokou lítost a rodině upřímnou soustrast.

Ptal se: Pavel Zvonek
Foto: tým

Související odkazy k posádce:
Více informací o posádce
Dan Vladyka se těší na Barumku
Vladyka s Norkem si vyzkoušeli „Tajpára“
Vladyka s Norkem i po Barumce neporažení
Vladyka s Norkem vítězní také na Bohemce
Vladyka s Norkem vítězní na Šumavě
Vánoční rozhovor s Danem Vladykou
Obhajoba posledního místa se téměř „podařila“ – rozhovor s Danem Vladykou
Rozhovor s Danielem Vladykou, nejen o blížící se Barumce


Související odkazy:
Danova jedenáctka po havárii na Barumce
Daniel Vladyka úspěšný na Barumce
Tragická havárie rychlostní zkoušce č. 3 Pindula
Fotografie z Barum rally 28.8.
Dan Vladyka se těší na premiérovou Barumku
Tiskové informace k Barum rally číslo 23,24,25,26,27 a 28
Tiskové zprávy k Barum rally 2007
Šampionát IRC spustil nové webové stránky s živým vysíláním!
Tiskové informace č. 1 a 2 k Barum rally 2007

Vše o letošním ročníku této soutěže
Oficiální stránky soutěže
Zvláštní ustanovení
Harmonogram soutěže
Mapy soutěže
Přihlášené posádky
Online výsledky
Video sestřihy nejen havárií
Nástrahy rally
Ostatní podniky